Naprosto Vám rozumím, taky toužím běhat… a mám za sebou už několik neúspěšných pokusů, které
byly zmařeny nejedním zraněním. Takže mou první radou je
NEVZDÁVEJTE TO !!!
Ať už se Vám v životě přihodí cokoli, nevzdávejte cestu za svým snem. A pokud je běhání pro Vás stejně magnetické jako pro mne, pak věřím, že běhat budete.
Ale pěkně po pořádku. Dříve, než vyrazíte do terénu,ujasněte si:
PROČ, vlastně chcete běhat?
Chcete si zpevnit tělo? Zvýšit fyzickou zdatnost? Zhubnout? Před něčím utéci?
Nebo Vás prostě láká tento pohyb a toužíte jej zakusit?
Vaší další otázkou by mělo být:
JAK NA TOM AKTUÁLNĚ JSEM?
Chodím pravidelně cvičit? Mám dostatečně posílené svaly a vazy? Jsem zdravý/á?
Pokud jste na poslední tři otázky odpověděli ANO, pak můžete bez obav vyrazit. S největší pravděpodobností jste v pohodě a nehrozí Vám okamžité zranění.
Ale pozor, běh je velmi intenzivní a zátěžová aktivita, proto doporučuji se před ním i po něm pořádně protáhnout, abyste nedopadli jako já, se zraněním a v několikaměsíční rekonvalescenci.
Máte sedavé zaměstnaní, roky sedíte na židli a hýbete se jen tak občas, aby se neřeklo?
Pak doporučuji nejdříve začít
CHODIT
a tím si posílit vazy a svaly, rozpohybovat tělo a teprve potom vyrazit běhat.
Můžete samozřejmě zaskočit i do posilovny, ale nic není běhu bližší, nežli chůze.
A právě proto dělám Nordic Walking 🙂
Po neúspěšných pokusech s běháním a několika nepříjemných zraněních jsem si myslela, že už nikdy běhat nebudu. Přestože mne ten pohyb fascinuje, psychicky nesmírně uklidňuje, mysl osvěžuje, přes to všechno jsem měla pocit, že běh prostě není pro mě a musím se s tím smířit.
Pamatuji si památnou větu kamaráda na můj dotaz, jestli by mne nenaučil „správně běhat“ a on odpověděl: „Ty spíš potřebuješ ODNAUČIT běhat“ 🙂 A tak jsem přestala běhat a začala jsem chodit, nejdřív pomalu, pak rychleji a pak úplně nejrychleji.. a když to viděla kamarádka, tak mi řekla: “ a nechceš chodit s hůlkama?“… a přihlásila nás na Nordic Walking výšlap.
Zprvu jsem si pomyslela:
„probůh, chůze s holemi je přece pro důchodce,
co já tam s nimi budu dělat? To už jsem na tom fakt tak špatně? “ Ale naštěstí mi to nedalo a šla jsem. A po dvou hodinách chůze jsem byla naprosto nadšená, s úžasem jsem hleděla, jak jsem se i přes lednové teploty pořádně zapotila 🙂
A takto mi do života přišel Nordic Walking 🙂
A byla jsem ráda, že aspoň nějak se hýbat mohu a že mi to dělá dobře, druhý den nic nebolí a ba co víc, krásně se mi posilují všechny svaly a vazy v těle a kolena už nebolí a plíce se už tolik nezadýchávají
a že je vůbec na světě nějak víc fajn 🙂
A dlouho mi to stačilo jako náhrada za běh. Byla jsem venku v přírodě, sama nebo s milými lidmi, poznávala jsem nová místa a užívala si radost z pohybu za každého počasí.
I v tu nenadále….plíživě a nenápadně…opět začal hlodat červíček-běžec…
….a už mě to táhlo do lesa a už to chtělo zase ten nádherný dynamický pohyb… a tak jsem vplula do pětiprstů a vyběhla… vyběhla jsem poprvé…vyběhla podruhé…šlo to i potřetí… ba co víc, můj dech se při běhu zklidnil a já doběhla dál a dál…vazy v kolenech držely, záda byla pevná … a já si užívala kontaktu se zemí, nádhernou práci nohou a všech prstů při každém došlapu i odrazu a s údivem zjistila, že
ONO TO JDE… a nejen jde,
ONO TO i BĚHÁÁÁÁÁ… 🙂
A to vše díky Nordic Walking, díky rychlé chůzi, která mi pomohla naprosto přirozeně a téměř nenápadně posílit všechny vazy a svaly, naučit se správnému postavení těla a vnímat všechny jeho disharmonie a včas je vyladit.
A já přeji i Vám, aby se Vám toto poštěstilo.
Abyste dosáhli svých snů a mohli svištět lesem v pohybu, který milujete.